Fyzika II - B2B02FY2 a A8B02PH2 (přednáší J. Koller)
Podmínky pro udělení zápočtu
Z výukového období semestru se ke zkoušce přenáší maximálně 70 bodů.
Do výsledků zkoušky se započítávají podle pravidel pro složení zkoušky.
Pro získání zápočtu je třeba:
- získat alespoň 30 bodů,
- odměřit předepsaný počet laboratorních úloh,
- zpracovat a vyhodnotit takto získaná data do laboratorního sešitu,
- laboratorní sešit nemusí obsahovat výpočet nejistot ani postup měření
- grafy v laboratorním sešitu nemusí být velikosti A4
- odevzdat dva referáty z laboratorních úloh určených cvičícím.
- do bodového hodnocení se počítá jen jeden lépe hodnocený.
- nedoporučuje se zadávat referáty z úloh označených červeným křížkem
- referáty jsou cvičícím přijaty, pokud splňují pokyny pro vypracování referátů, se kterými jsou studenti seznámeni na první hodině
laboratorních cvičení.
Body lze získat za:
-
písemky maximálně 50 bodů
V průběhu semestru se budou psát dvě písemky (P) po 25 bodech. Obě písemky
proběhnou v hodinách a místnostech určených přednášejícím.
Doporučený postup k řešení i opravování příkladů (pro studenty i
cvičící):
- výchozí vztahy
- obecný postup řešení
- výsledný vzorec
- číselný výsledek s rozměrem
- práci na cvičení maximálně 5 bodů (kladné body: počet bodů v pravomoci cvičícího, např. student podal dobrý výkon na početním cvičení, záporné body: za zásadní neznalosti, zásadní nepřipravenost na cvičení, atd.). (P)
- protokoly (-4 až 10 bodů) (L).
- práci v laboratoři maximálně 5 bodů (kladné
body: počet bodů v pravomoci cvičícího, např. student je
skvěle připraven na měření, záporné body: za zásadní neznalosti, zásadní nepřipravenost na
měření, atd.). (L)
- 5 bodů může být získáno za
webové testy (I)
(+1 bod za test složený na plný počet bodů).
Přehled o počtu bodů jednotlivých studentů udržují příslušní cvičící,
na konci semestru tento stav zapíší do KOSu jako součet všech získaných
bodů ve tvaru součet=P+L+I (např. 58=40P+15L+3I).
Podmínky pro složení zkoušky
- Zápočet z Fyziky II, který není starší než dva roky
- V první části zkoušky student musí vyřešit počet příkladů, daný jeho bodovým ziskem ze semináře.
Nutný počet příkladů |
Body ze semináře |
1 |
65 a více |
2 |
55 - 64 |
3 |
45 - 54 |
4 |
35 - 44 |
5 |
méně než 35 |
Po úspěšném absolvování první části zkouška pokračuje částí druhou
- Ve druhé části zkoušky student písemně zodpoví položené otázky. Tyto odpovědi jsou bodovány. Lze takto získat až 30 bodů.
- V ústní části zkoušky student obhajuje známku podle tabulky. A to podle sloupce, ve kterém dosáhne na lepší hodnocení.
|
|
|
zkoušková písemka |
seminář + zkoušková písemka |
A |
výborně |
1 |
25 |
90 |
B |
velmi dobře |
1- |
23 |
80 |
C |
dobře |
2 |
20 |
70 |
D |
uspokojivě |
2- |
18 |
60 |
E |
dostatečně |
3 |
15 |
50 |
|
|
|
|
Zkoušková písemka musí být minimálně za 12 bodů. |
Poznámky:
Součástí zkoušky může být také otázka zaměřená na laboratorní cvičení
Pro úspěšné složení zkoušky musí zkoušková písemka v součtu body za seminář + zkoušková písemka tvořit alespoň 12 bodů.
Doporučená literatura
- Kubeš P., Kyncl Z.: Fyzika I, skripta ČVUT FEL Praha 2003
- Jelen J.: Fyzika II, skripta ČVUT FEL Praha 2000
- Štoll: Elektřina a magnetismus, skripta FJFI
- Halliday, Resnick, Walker: Fyzika 1-5, Vutium-Prometheus Brno 2000 (Originál: Fundamentals of Physics, Willey & Sons)
- Sedlák, Štoll: Elektřina a magnetismus, Academia
- Feynman P.: Feynmanovy přednášky z fyziky 1-3, Fragment Havlíčkův Brod 2000
- Pekárek S., Murla M.: Fyzika I-semináře, skripta ČVUT FEL Praha 1997
- Murla, Pekárek: Fyzika II-semináře, skripta FEL
- Kulhánek, Malinský, Murla, Pekárek, Plocek: Fyzika 2 - semináře, skripta FEL
- Bednařík M., Jiříček O., Koníček P.: Fyzika I a II – laboratorní praktikum, skripta ČVUT FEL Praha 2003
- Baiser A.: Úvod do moderní fyziky, Academia Praha 1975
Tematické okruhy ke zkoušce z předmětu FYZIKA II (B2B02FY2)
- Rozdělení vln. Mechanické vlny. Elektromagnetické vlny. Vlny hmoty.
- Příčné vlny. Podélné vlny.
- Obecná vlnová rovnice.
- Vlnová rovnice pro postupnou vlnu a její obecné řešení.
- Vlnová rovnice pro kulovou vlnu a její obecné řešení.
- Postupné vlnění. Sinusová vlna. Vlnová délka. Perioda kmitů. Rychlost postupné vlny. Fázová rychlost.
- Stojaté vlny. Poloha kmiten a uzlů.
- Disperze. Disperzní vztah.
- Disperzní vztah a fázová rychlost v nedisperzním prostředí.
- Disperzní vztah pro vlnový systém s prostorovým útlumem.
- Disperzní vztah a fázová rychlost v slabě disperzním prostředí.
- Grupová rychlost. Závislost grupové rychlosti na fázové rychlosti.
- Normální disperze. Anomélní disperze.
- Zvuk. Akustická výchylka. Akustická rychlost. Akustický tlak. Vlnová rovnice akustického pole.
- Hladinové vyjádření akustických veličin. Hladina akustického tlaku. Hladina akustické intenzity.
- Dopplerův jev a jeho využití.
- Dopplerův jev pro pohyblivý zdroj.
- Dopplerův jev pro pohyblivý přijímač.
- Pohyb zdroje nadzvukovou rychlostí. Machův kužel. Machovo číslo.
- Geometrická optika. Paprsková aproximace. Světelný paprsek a jeho vlastnosti.
- Fermatův princip. Zákon odrazu. Zákon lomu. Kritický odraz.
- Tenká čočka. Zobrazení pomocí tenké spojky a rozptylky. Zobrazovací rovnice ve vrcholovém tvaru.
- Elektromagnetická vlna a její základní vlastnosti. Přenos energie elektromagnetickou vlnou. Poyntigův vektor. Vlnová rovnice elektromagnetického pole.
- Interference vln. Optická dráha vlny.
- Konstruktivní interference. Destruktivní interference.
- Huygensův princip. Huygensova konstrukce.
- Difrakce vln. Huygensův-Fresnelův princip.
- Fresnelovo číslo. Blízké a vzdálené pole, Fresnelova a Fraunhoferova difrakce. Fraunhoferův difrakční integrál.
- Ideální plyn. Stavová rovnice ideálního plynu.
- Tlak plynu a jeho souvislost s efektivní rychlostí molekul plynu.
- Maxwellovo rozdělení rychlostí molekul.
- Vnitřní a vnější stavové veličiny. Dějové veličiny.
- Rovnovážný termodynamický stav. Teplota.
- Měření teploty. Mezinárodní teplotní stupnice ITS-9. Definice Kelvinova stupně. Definice Celsiovy stupnice.
- Teplo. Tepelná kapacita. Tepelná kapacita při stálém tlaku a objemu.
- Práce plynu.
- První zákon termodynamiky.
- Ekvipartiční teorém. Vnitřní energie ideálního plynu.
- Molární tepelná kapacita ideálního plynu při stálém objemu.
- První věta termodynamická pro ideální plyn.
- Mayerův vztah pro ideální plyn. Poissonův koeficient.
- Vratné a nevratné děje. Postulát entropie.
- Makroskopická definice entropie.
- Změna entropie pro nevratný proces.
- Změna entropie v ideální plynu.
- Mikroskopická (statistická) definice entropie. Souvislost entropie a pravděpodobnosti. Boltzmannova rovnice.
- Druhý zákon termodynamiky.
- Třetí zákon termodynamiky.
- Tepelné stroje. Tepelné stroje s přímým cyklem. Tepelné motory. Tepelné stroje s inverzním cyklem.
- Carnotův motor. Carnotův cyklus.
- Práce a entropie v jednom cyklu Carnotova motoru. Účinnost Carnotova motoru. Zavedení termodynamické termodynamické teploty pomocí účinnosti Carnotova motoru.
- Teplotní roztažnost látek. Teplotní součinitel délkové a objemové roztažnosti.
- Přenos tepla (vedení, proudění, záření), tepelný tok, hustota tepelného toku.
- Fourierův zákon, rovnice vedení tepla.
- Vedení tepla slženou deskou, Vedení tepla rovinnou stěnou. Prostup tepla stěnou.
- Záření těles. Záření absolutně černého tělesa.
- Planckův zákon vyzařování. Stefan-Boltzmanův zákon. Wienův posunovací zákon.
- Foton. Energie a hybnost fotonu.
- Comptonův jev.
- Fotoelektrický jev.
- De-Broghlieho vlna, De-Broghlieho vlnová délka. Vlnově-částicový dualismus. Experimenty, potvrzující vlnový charakter částic.
- Vlnová funkce a její interpretace.
- Časová nerelativistická Schrödingerova rovnice.
- Bezčasová Schrödingerova rovnice.
- Heisenbergův princip neurčitosti.
- Bohrův model atomu. Hladiny energie v atomu vodíku.
- Kvantová čísla pro elektron v atomu, kvantování energie a momentu hybnosti, spin. Pauliho princip.
- Řešení Schrödingerovy rovnice pro volnou částici.
- Částice v nekonečné potenciálové jámě. Vlnová funkce. Kvantovaná energie.
- Harmonický kvantový oscilátor a jeho energie.
- Tunelový jev. Popis tunelového jevu pomocí Schrödingerovy rovnice. Koeficient průchodu. Aplikace tunelového jevu.
- Pásová teorie pevných látek. Vodiče. Izolanty. Vlastní a nevlastní polovodiče.
- Princip laseru. Spontánní a stimulovaná emise. He-Ne laser. Plynový laser. Polovodičový laser. Pevnolátkový laser. Použití laseru.
- Základní pojmy z fyziky atomového jádra. Protonové číslo. Nukleonové́ číslo. Neutronové číslo. Poloměr atomového jádra. Vazebná energie atomového jádra.
- Radioaktivní rozpad.
- Zákon radioaktivní přeměny v integrálním a diferenciálním tvaru. Aktivita, poločas rozpadu.
- Rozpad alfa. Rozpad beta minus a beta plus.
- Rozdělení subjaderných částic. Fermiony a bosony. Leptony a hadrony, mezony a baryony. Částice a antičástice.>/li>
- Jaderné štěpení.
- Termojaderná fúze. Fúze ve hvězdách. Řízená termojaderná fúze. Lawsonovo kritérium.
- Základní rozdělení urychlovačů čáastic. Lineární urychlovač. Kruhový urychlovač. Princip funkce cyklotronu. Cyklotronová frekvence. Urychlovač se vstřícnými svazky
Výběr slidů z přednášek:
Poslední změna 21. 9. 2019